Jáša vozí kočárek

Dneska jsme byli s dětmi tak trochu sirotci. Tatínek to tedy včera na oslavě maličko přehnal a celý den se tvářil, že se potřebuje léčit a vyspat:-)
Dopoledne jsme si hráli, odpoledne jsme šli na procházku.

Oslava dědečkových narozenin

Včera měl můj taťka 66.narozeniny, tak jsme odpoledne vyrazili na návštěvu a oslavu. Bylo to fajn, neviděli jsme se kvůli nemocem pořádně skoro od vánoc.
Bylo nádherné počasí. Strejda Honza s Ivanem vymysleli opékání špekáčků. Na můj vkus tedy zahájení letošní grilovací sezony trochu brzy, ale k chuti nám přišly všem. Byly výborné. Domů jsme jeli asi v půl desáté večer. Děti to zvládly skvěle, jen Jáša trochu škemral, ať už jedeme domů:-)

Fotka není. Foťák jsem sice měla s sebou, ale kartu nikoliv...

Na svatou Dorotu rádo teče do botů

Našla jsem pranostiku, která naprosto vystihuje současné počasí. Sněhu jsme si kvůli nemocem ani pořádně neužili a už je skoro všechen pryč.

Dorinka měla dneska svátek. Dostala krásnou panenku a látkovou knížku.

Jméno pro Dorinku jsme měli vybrané ještě předtím, než se narodil Jáša. Kdyby Jáša nebyl Jáchym, tak by byl Dora. Ivan asi měsíc před porodem procházel knížku se jmény a navrhnul Doru. Chvilku jsem přemýšlela, ale byla jsem v podstatě rozhodnutá v první vteřině. Hrozně se mi to jméno líbilo. Připomínalo mi to i něco z dětství, kdy jsem o Doře četla nějakou knížku. Už dávno nevím, co to bylo a myslím, že jsem se od té doby s tímhle jménem nesetkala.
Pak, když jsme chtěli druhé miminko, tak Dorinka symbolizovala naši touhu po holčičce. Ani jsme nedoufali, že bychom ji skutečně mohli mít, ale stalo se. Sice jsme pro formu znovu koukali po jménech a měli jsme další 4 holčičí varianty. Počítali jsme ale s tím, že se narodí kluk. Měl to být Matyáš. Na porodní sál jsme šli s těmi 5 jmény na papírku, co kdyby náhodou, ale rozhodnuto nebylo. Když se Dorinka narodila, tak se sestřička ptala, jak se bude jmenovat a kdyby mi Ivan v tom okamžiku navrhnul třeba Klotyldu, tak bych asi souhlasila taky. Naštěstí ho nic tak brutálního nenapadlo, mě to v tom okamžiku bylo opravdu úplně jedno.
Jsme šťastni, že ji máme.

A fotky z dnešního večera po koupání. Ne že by měla takový hlad, ale teď strká do pusy všechno, co se naskytne v okolí pusinky anebo je schopna si to přitáhnout.

K vytvoření byly použity elementy z kitu WaterLOProject Vivaldi www.waterloproject.blogspot.com

Nováče

Ráno Jáša povídal, že chce nováče. Po chvíli handrkování a vysvětlování jsem pochopila, že to jsou nové tepláky, co dostal k narozeninám. Asi se budu muset s tou nespisovnou češtinou trochu mírnit. Vymýšlím spoustu nových slov, jen abych ho zaujala a on mě poslechl a tady to pak mám:-)

Dopoledne jsem byli plavat ve Větřní. Už to byla poslední hodina a Jáša si to úžasně užíval. Jeho jupííí na každou novou aktivitu bylo výborné. Plave sám jen s páskem, skáče z okraje bazénu a zkoušel i kotrmelce z desky do vody. Nakonec se vozil na letadle, vůbec se mu nechtělo domů.

Zase krásný den - další únorové narozeniny

Jáša bral dneska do školky bonbony pro děti, aby trochu oslavili jeho sobotní narozeniny. Ráno sám počítal a připravoval čokoládky a karamely.

Celé odpoledne jsme byli zase venku, Dorinka se krásně vyspinkala do růžova a měla výbornou náladu.

Pak už jsem nevěděla co a Jáša pořád nechtěl domů, tak jsme naházeli sníh do skleníku. Aspoň nebudem muset tolik zalívat. Až roztaje, tak přidáme další. Za poslední 2 dny ubylo hodně sněhu, je opravdu teplo a slunečno. Zkoumala jsem, jestli už někde nevykukují sněženky, ale je to beznadějné. Všude kolem chodníku jsou jen hromady sněhu.

Dorinka už zkouší sedět sama, tak jsme jí dali židličku ke stolu a večeřet už budeme společně. Jinak ji ještě sedět nedávám, ale tu čtvrthodinku na jídlo to snad nevadí. Jáša mívá teď k večeři taky kaši a dnešní večeři jsme si opravdu užili. Dorince kaše pořád tekla z pusy a Jáša se smál jako splašenej (to je jeho obvyklý výraz).

A mimochodem - náš tatínek měl narozeniny. Gratulujem, taťko a přejeme jen to nejlepší! Ať se letos všechno v dobré obrátí!

Dorinka - 6 měsíců

Dorinka se krásně a nahlas směje, je pohodová, trpělivá. Brečí velmi málo, nevzteká se skoro vůbec. Když je unavená, cucá si paleček. Před spaním také. Dudlík nechce, plive, odmítá.
Ráda se chová a hraje si s Jášou. Hladí ho a popichuje ručičkama.
Umí se přetočit na bříško i na záda, zatím neleze, ale už trošičku zapojuje kolínka. Začíná se přitahovat do sedu. Moc ráda pozoruje svět z lehu na bříšku nebo z lehátka.
Hraje si s chrastítky, s látkovou knížkou, s vlastníma rukama, nohama, ponožkami. Všechno okamžitě a střelhbitě strká do pusy. Pozná večerníček a ráda na něj kouká.
Večer chodí spát kolem 20:00, pak se budí kolem půlnoci a dál po 2 hodinách až do rána. Přes den spinká 3-4x tak po půlhodině až hodině.
Pořád je plně kojena, začali jsme dávat večer rýžovou nebo kukuřičnou kaši. Krásně papá a moc jí chutná. V poledne měla asi 2x bramborovou kaši, ale ta neměla žádný extra úspěch.
Občas ji trápí rýma nebo kašel, ale nijak často. Jinak je zdravá a v pořádku.
Má 7,5 kg a 68 cm.

Pizza

Jáša byl dneska zase po týdnu marození ve školce.
Odpoledne bylo nádherně, sluníčko. V zimní zahradě bylo 24 stupňů. Ve vzduchu už je cítit jaro. Skoro celé odpoledne jsme strávili venku, uklízeli jsme sníh a pak jsme byli na procházce na motorkách-odrážedlech s Ondráškem a jeho mamkou, kteří přijeli na návštěvu. Připravili jsme jim pizzu na chuť. Byla výborná a Jáša pomáhal tvořit.

Chutnala by i Dorince, kdybychom ji nechali. Myslím, že si stejně v nestřežené chvíli kousek uloupla. Má ty ručičky rychlejší než chobotnice chapadla.

Tunely

Dneska jsme byli s jášou na tříleté prohlídce a s Dorinkou na šestiměsíční. Nedostala ale očkování, protože má zrovna rýmu. Jinak je zdravá a v pořádku. Má 7,5 kg a 68 cm. Jáša má 17 kg, 101 cm, vidí, slyší. O čemž ovšem někdy pochybuji:-)
Pak jsem zašli ke kamarádce na popovídání a pohrání. Jáša si s Terezkou si hráli sami v pokojíčku, už jsou opravdu samostatní, ti naši tříleťáci. Sice musím na Jášu dávat pozor, aby neubližoval malým dětem, ale jinak jsou šikovní.
Odpoledne jsme kreslili a skládali nové puzzle. A pak Jáša chtěl knížku s tunelama. To mě tedy pobavil. Zbylo to až na tatínka, tkaničky navlékali společně.

Koulovačka

Dneska byla zase pohodová neděle. Ivan sice jel do práce zkontrolovat sníh na střeše, ale jinak jsme celý den strávili pohromadě. Avizovaná odpolední návštěva nedorazila, tak jsme stihli i procházku. Bylo krásně, teplíčko, sluníčko. Jáša si užíval koulování a válení ve sněhu. Jen domů musíme chodit opatrně. Máme na střeše zbytky sněhu a bojíme se, aby to nespadlo, když zrovna půjdeme po chodníku. Je to docela nepříjemný pocit, bát se jít domů. Tak snad to pomalu odtaje.

Jáša - 3 roky

Jáša je moc šikovný, ochotně pomáhá mě i taťkovi se všemi možnými činnostmi - vaření, úklid, žehlení, zalévání, sekání dřeva, zatápění, odklízení sněhu, doma, na zahradě, v dílně...
Je dost svůj, když nemá náladu, tak ho nikdo nepřesvědčí a musím být hodně vynalézavá ve vymýšlení různých taktik, jak na něj. Někdy ubližuje mladším a slabším dětem, se staršími vychází výborně.
Umí si svléct i obléct tričko, mikinu, kalhoty, tepláky, boty, ale když nechce, tak by se vztekal třeba hodinu nebo tvrdí, že neumí. Když jakoby o nic nejde, tak je oblečený velmi rychle.
Hraje si s dřevěnou vláčkodráhou a elektrickými mašinkami, různými auty, sedacím bagrem, s nářadím a ponkem, skládá dřevěné podlahové puzzle i malé papírové do cca 30 ks samostatně. Rád kreslí vodovkami, pastelkami, ale kresby ještě nevypadají nijak moc reálně. Stříhá a lepí různé papírové figurky a zvířátka. Rád se dívá na pohádky v televizi nebo na dvd, to by vydržel třeba celý den. Venku jezdí na motorce-odrážedlu, na kole s bočními kolečky. V zimě jsme bobovali a sáňkovali.
Umí spoustu říkanek a písniček. Má rád, když mu zpívám (což tedy moc nechápu, protože zpívám hodně falešně). Třeba Večerníček, Sluníčko, Buráky, Tři citronky, všechny možné lidovky a táborákové písničky ... Taky posloucháme různé písničky na cd a z dvd Cvičíme s Míšou.
Má moc rád Dorinku, brání ji, ale taky ji dost často schválně zlobí a žárlí, když se jí věnuji nebo kojím. Vozí ji v lehátku po obýváku. podává jí chrastítka, rozesmává ji.
Umí počítat do deseti, pozná 2 nebo 3 kusy bez počítání. Umí všechny barvy. Začíná se ptát na písmenka. Krásně mluví, zatím neumí r a l. Čteme si časopis Sluníčko a spoustu knížek. Může to být i dlouhá pohádka, hlavně, když je doprovázena obrázky.
Má novou postel se skluzavkou v pokojíčku, ale spí pořád s námi v ložnici. Zatím tam i zůstane, protože se v noci občas budí a má noční můry. Nechceme ho tedy odsunout na druhou stranu bytu. Večer čteme pohádky, pak usíná. Sám spát nechodí.
Od jara 2009 je přes den bez plínek, ale sám si začal říkat na čurání až na podzim. Koncem listopadu i na kakání. Na noc plínky zatím dáváme, ale počurá se málokdy. Nijak radikálně to zatím neřešíme.
Od září 2009 chodí do školky, zatím jen na dopoledne. Od března začne i se spaním po obědě. Chodíme jednou týdně plavat do Větřní, zacvičit si do fitnes centra. Občas do mateřského centra.
Má 17 kg a 101 cm.

Kde jsou ty narozeniny

Jáša se ráno probudil a běžel hned do obýváku. Já jsem ještě v polospánku slyšela, jak se ptá Ivana: "A kde jsou ty narozeniny? Já žádné nevidím." No, pěkně jsme ho popletli, když jsme mu celý týden povídali, že bude mít narozeniny. Asi si je představoval jako další vánoce:-)
Protože mají s tatínkem narozeniny skoro nastejně (o 4 dny) tak dostali stejný dárek - lacláče. Hned se do nich převlíkli a chodili v nich celý den. A ještě víc jim to bude slušet, až budou spolu pracovat na jaře venku.

Čekání na narozeninovou oslavu s návštěvou...

Sestřenice Mája a dlouho očekávaný dárek - ryby.

Mája, Rudlík, Dorinka

A konečně taky dort. Vyráběla jsem sama - jedna z mála zkušeností s piškotovým korpusem a pudinkovým krémem a vůbec první zkušenost s marcipánem. Obdivuji všechny cukrářky, co dokážou vykouzlit za nádheru. Můj pokus byl hodně amatérský. Ale dobrý a všechno se snědlo.

A nejlepší hra dětí - v nové skříni. Ticho, klid, oni spokojeni, zavřeni ve skříni. Mája, Jáša, Toník a Rudík

Celý den byl fajn, odpoledne přijela moje sestra s rodinou, babička, dědeček a strejda. Dárků bylo tak akorát, děti docela hodné, tortily s masovou směsí ostré, ale moc dobré.
Tak už jsou tomu našemu klukovi 3 roky. Rychle to uteklo... Když si pomyslím, že bychom neměli Dorinku a měla bych se vrátit do práce a k běžnému životu, tak mě popadá nostalgie.
Vždyť jsme si to skoro vůbec neužili.
Ale jo, užili, zvládli jsme za ty 3 roky plno věcí, vypiplali z malého tvorečka jednoho samostatného, šikovného kluka, který už nepotřebuje jen maminku a tatínka, ale začne objevovat svět. Snad ho v životě potká jen to dobré. A kdyby ne, tak ať se s tím dokáže poprat se ctí.
Hodně štěstí, máme Tě rádi!

Návštěvní den

Od rána jsem se chystala upéct dort Jášovi k zítřejším narozeninám. Nejprve to přerušila kolegyně z práce, která potřebovala něco udělat. Jáša se sice těšil na dort, ale ochotně místo toho zhlédl pohádku v televizi.
Před půl dvanáctou jsem nachystala misku a volala kamarádka, jejíž dcerka je stejně stará jako Jáša (tedy asi o 6 hodin starší:-)), že přijdou Jášovi dát dárek. Byli tu skoro do jedné, bylo to fajn, děti si pohráli, ani nechtěli jít pryč. Pak jsme chystali oběd, jedli, uklízeli kuchyň, kojili, přebalovali a tak.
V půl čtvrté jsem si nachystala vajíčka a šlehač a ... přišla Peťka. Neteřinka. S dárkem:-) Byla tu jen chviličku. Po jejím odchodu jsem kojila, přebalovala, uklidňovala Dorinku, stavěla s Jášou boudu pro psa.
Pak jsme odměřili cukr a ... přišel Ivan. Koupil pomazánku, přivezl čerstvé housky, takže jsme večeřeli.
V půl šesté jsem tedy konečně upekla korpus a nachystala krém. Po večerních rituálech jsem dort promazala a ozdobila marcipánem.
Takže všeho všudy jsem s jedním dortem strávila 11 hodin. Ještě, že jsem na té mateřské a mám dost času:-)

Dorinka je teď moc roztomilá. Tím bezzubým úsměvem všechny naprosto odzbrojí. Ivan nechtěl ráno ani odejít do práce, jak byla rozchechtaná. Byla jsem teď několikrát v podvečer pryč a bylo to úžasné, jak mě vítala a jakou měla radost, že mě zase vidí. Je to fakt sluníčko. S Peťulkou si taky okamžitě rozuměla a nebála se.

Krásné sny

Dorinka měla dneska spací den, spala na své zvyklosti dost dlouho. Obykle spává tak půl hodinky, ale dneska dopoledne i odpoledne 1,5 hodiny. No však jsem Jášu taky krotila, aby ji nechal v klidu. Dorinka zatím pořád ještě spí v obýváku v kolíbce, ale už ji budu muset pomalu začít dávat do ložnice do postýlky, aby měla víc klidu. Hlavně, když je Jáša doma. Přece jen si povídáme, hraje cd přehrávač nebo televize, případně se chlapeček nahlas vzteká nebo raduje.
Dneska byl obdivuhodně hodný, šikovný, samostatný, pomáhal mi s vařením oběda, úklidem, dělali jsme spolu puding, nevztekal se, nezlobil Dorinku, spát šel bez řečí po dvou pohádkách... No, je to prostě radost, takové hodné děti:-)

Dorinka měla dneska poprvé bramborovou kaši. Už nám to začíná - polední vyvařování miniporciček. Přece jen kojení je paráda, žádná starost. Ale příští týden jí bude 6 měsíců, tak musíme trošku přidat. Snědla asi 10 lžiček, pak už nechtěla. Ale myslím, že jí to chutnalo a papání lžičkou jí jde taky moc dobře.

Cigárpauza

V poledne jsme s Jášou připravovali maso na karbanátky. Chvíli mlel, ale pak povídá, že je unavený, že si musí dát pauzu. A kde prý jsou cigarety? Tak povídám, jaký cigarety?
"Noo, takový bílý, dlouhý".
"Na co?"
"No na pauzu. Jak se ta pauza jmenuje?"
"Cigárpauza?"
"Noo, cigárpauza."
Cigarety jsme bohužel nenašli, tak vzdal zavděk dýmkou:-)

Hrachovka

Ráno mě zase mužská část rodiny překvapila. Vstávala jsem později, k ránu Dorinka špatně spala, takže já jsem tudíž nespala vůbec. Usnula jsem asi v sedm. Když jsem tedy po osmé vstala, Ivan vařil v kuchyni hrachovou polévku. Že prý si ji Jáša poručil k snídani. Já bych mu to rozmluvila, ale tatínek udělá, co synkovi na očích vidí. No, nevěřili jsme, že ji nakonec sní, ale zasednul k ní a začal dlabat. Za chvíli přestal, tak jsem se ho ptala, jestli mu to chutná. A on povídá: "Ta polívka je moc hrachová".
Dopoledne jsme pro změnu vyráběli lva, Jáša kreslil a lepil, já jsem stříhala. Ještě pár nemocí a můžem si otevřít zoo.
Ivan přišel dneska dřív, hlídal dětičky a já jsem se konečně dostala do Velešína, kde jsem nechala dělat dárek k narozeninám pro chlapíky. Pak ještě do Tesca, docela jsem si to sama užívala. Ale pořád mi něco chybělo, že by kočárek a dětský doprovod...:-)
Tatínek tedy opět krmil Dorinku, v jejím životě už potřetí. Dokonce už ani moc neprotestuje. Ještě zítra, to musím do práce, ale pak už mám zase na chvíli s výlety utrum.

Všední den

Jáša je zase marod, tak si to spolu doma užíváme. Dopoledne jsme vyráběli žirafu z papíru. Jáša lepil žirafí skvrnky jako o život. Všechno máme lepkavý od lepidla, ale dítko spokojeno. Odpoledne dokonce na chvilku usnul, ale bylo to pak vykoupeno asi 1,5 hodinou fňukání, no a večer šel spát o to později. Usnuli s tatínkem najednou až někdy v půl desátý. Já jsem bohužel pracovala zase až hodně přes půlnoc.
V podvečer jsem byla zase s kamarádkou plavat, je to fajn. Chvilku jen pro sebe a ještě v pohybu. Musím si koupit rozhodně permanentku, až bude další kurs.
Fotku fotil Jáša. Kromě toho, že máme červené oči a je špatně zaostřená, je v pohodě.

Nová skříň

Tak a je to tady, dali jsme do pokojíčku novou šatní skříň. Tedy spíš Ivan, já jsem přidržela asi 2 desky:-) No, zato jsem uvařila oběd.
Skříň je úžasná, 2 metry široká a 2,20 m vysoká. Tam se vejde všechno dětské oblečení a ještě plno hraček. Prostě doufám, že se mi podaří odsunout všechny věci dětí do pokojíčku a uspořádat si svoje věci. Chtěla jsem sice dřevěnou, aby se hodila k posteli, ale tuhle už jsme měli delší dobu doma nevyužitou a vyměnit ji přece můžem vždycky. Hlavně, když splní svůj účel. Ještě musíme dodělat police, nechápu, proč všichni výrobci předpokládájí, že lidi mají oblečení jen na ramínkách. V celé té velké škříni jsou všeho všudy 2 velké police a 4 malé. No, my budeme mít police všude, po 25 cm:-)
Jáša byl včera úplně skvělej, žádný fňukání, převlíkání taky v pohodě. Užívali jsme si to. Zato dneska si to vynahradil. Celý den byl takovej lehce protivnej. Ale dávám vinu tomu nachlazení. Celý den smrkal a kašlal a večer jsem mu musela dát Nurofen na teplotu. Snad se zase brzy uzdraví.

Úklid v pokojíčku

Jáša je opět nemocný, takže jsme nešli ven, jak jsem plánovala, ale zase jsme strávili sobotu doma. Škoda, napadl čerstvý sníh a měla jsem v plánu sněhuláka a iglů.
Tak jsme aspoň uklidili pokojíček a připravili ho na zítřejší instalaci nové skříně na oblečení. Jáša si teď v pokojíčku moc nehraje, je tam chladněji, když topíme jen v krbových kamnech v obýváku. Takže tam ani příliš neuklízíme. Hračky se tedy kupí a kupí a kupí...
V poledne jsme si pochutnali na pečeném kuřeti s pečenými bramborami a dokonce jsem zvládla i upéct. Vyzkoušela jsem dát do bublaniny místo ovoce hrnek nastrouhaných ořechů a kakao a vůbec to není špatný. Nahoru jsem dala cukrovou polevu, příště vyzkouším čokoládovou. Jáša si poručil koláč ke snídani i ke svačině a i Ivan, který sladký moc nemusí, si dává do nosu.
Večer jsme usli všichni jako koťátka asi v osm hodin. Ivan usnul už při promítání, takže jsme Jášovi pohádku vykládála potmě zpaměti, protože nám nikdo neposouval film:-) I Dorinka, která se budí po 2-3 hodinách, mě nechala spát až do půl druhé. Zlatíčko, asi vycítila, že to fakt potřebuju. Víc jak týden v kuse zase chodím spát kolem druhé hodiny v noci. K tomu kojení v noci a mezitím uklidňování probuzeného Jáši mi dává dost zabrat.

Šáša

Dneska byl ve školce karneval. Jáša šel za klauna. Opravdu jsem si na kostýmu dala záležet. Kostkovanou látku mám doma už asi 4 roky, Ivan dokoupil žlutou a sehnal roličky. Taky vyřezal botky se zvednutou špičkou z molitanu. Ty na fotce nejsou, ještě nejsou úplně dokončené, ale na příští karneval určitě budou.

Šel zajíček brázdou

Dneska Jáša nebyl ve školce, měli jsme plavání. Úžasně si to užíval. S páskem plave už úplně sám, šikulka naše. Jen tu pusu nezavře, pořád se něčemu chechtá nebo něco komentuje nebo se raduje, takže ji má neustále plnou vody:-)
Odpoledne jsem se ke kostýmu nedostala, tak jsem to v noci dodělávala asi do půl druhé. Jestli já to mám vůbec zapotřebí...

Večer po Animáčku Jáša zmizel a za chvíli volal z ložnice: " Tak pojďte poslouchat, když čtu". Připravenej v pyžamu v posteli, bez řečí a diskusí, nějak nám synáček dostává rozum. Asi, že už mu budou ty tři roky:-) Tak jsme mu tam položili Dorinku a on jí četl. Říkanky zná nazpaměť nebo to odhadne podle obrázků. Jáša spokojený, Dorinka taky.

Plno lampů

Dneska jsem vyráběli s Jašou kostým na karneval. Pomáhal mi žehlit látku, kreslit střih, naštestí odolal stříhání:-) Ještě chybí našít knoflíky, ale už z něj mám radost. Výsledek odtajním v pátek, to bude karneval ve školce.

Jáša umí už počítat do deseti, ale když se mu nechce, tak všeho, čeho je víc než dva kusy, tak je plno. Na fotce jsou 3 lampy, víc jich z okna nevidíme. Někdy i tři může být plno. Fotka vypadá jako rozmazaná, ale to je kvůli tomu, že chumelilo. Je to krásné takhle z tepla za oknem. Doufám, že nebude zítra moc mráz, že si sníh užijem na vlastní kůži (nebo rukavice).

Melancholie

Mám dneska nějakou melancholickou náladu, tak jsem vytvořila melancholickou fotku.
Asi, že je venku zima, sluníčko se někam schovalo a vůbec ...
Doufám, že zítra bude líp.


K vytvoření byly použity elementy z freebies http://kubivet.blogspot.com

Knihy, knihy, knihy

V pátek jsem se dozvěděla, že probíhá v městské knihovně prodej vyřazených knih po 2 Kč. No jistě, mé srdce knihomola zaplesalo a hned ráno jsem tam vyrazila. Měla jsem s sebou Dorinku v autosedačce a jednu(!) prázdnou tašku. Domů jsem šla se třemi plnými taškami knih. A s Dorinkou samozřejmě. Koupila jsem jich 24 ks za celých 48 Kč. Něco pro sebe, něco pro děti. Mimo jiné knihu, kterou napsal jmenovec mého muže a dětskou knížku Dora a medvěd. To jsem tam prostě nemohla nechat. Jáša je hned po příchodu ze školky začal číst. Byl s tím hotov poměrně rychle. Už se nám začínají knížky pro děti doma povážlivě hromadit. Budem muset vyřešit knihovničku, takže plyšáci, kteří jsou tam zatím nastěhovaní, asi půjdou do světa:-)

Odpoledne pak byla pohoda, vyžehlila jsem, připravila kaši pro děti a v podvečer jsem byla s kamarádkou na aguaerobiku. Ještě, že ji mám, bylo to báječné. Lucko, díky.

Zimní procházka

Dneska byl Ivan celý den doma, tak jsme si to dohromady pěkně užili. Dopoledne vyráběl Jášovi robota, já jsem byla nakoupit a měla jsem čas a klid na vaření. Dělala jsem svíčkovou z divočáka.
Po 2 týdnech nemocí jsme se dostali zase na chvilku ven. Bylo pěkně mrazivo, ale bylo to fajn. Dokonce jsme na chviličku viděli i sluníčko, ale nemá vůbec žádnou sílu a hned ho zase schovaly mraky. Kombinézu má Jáša od ježíška. Vůbec ji nechce nosit, vždycky křičí, že chce bundu a kalhoty. Je to škoda, protože mu moc sluší a hlavně je šikovná na oblíkání:-) Doma jsme si pak dali čerstvou bábovku a teplý čaj - paráda. Dorinka se vyspala venku a Jáša usnul u večerníčku.
Na fotce je nahoře úplně vlevo vidět kousek našeho domečku.

Jezdící kartáček

Dneska mě Jáša zase dostal. Když si měl jít čistit zoubky, tak se ptal, jestli si může vzít ten jezdící kartáček. Nejdřív jsme vůbec nevěděli, o co jde, ale pak z toho vyplynulo, že myslí můj elektrický kartáček. Už ho dávno nepoužívám, ale on si s ním občas hraje. Líbí se mu, jak vrčí. Takže jsem mu dovolila čistit si zuby mým starým kartáčkem, který už navštívil hodně míst v naší domácnosti. Hygiena především:-)

Ten čas letí jako splašenej. Včera jsem si všimla, že je vidět ještě v půl šestý a říkám si, to je fajn, tak brzo po vánocích. No nějak jsem si ani nevšimla, že už byly Hromnice...
Strašně se už těším na jaro, já prostě nemám zimu ráda!


K vytvoření byly použity elementy a papír z freebies Zoubky http://babinetky.blogspot.com

Ke startu připravit ....

Oblíbená hra posledních dní - Jáša vozí Dorinku po obýváku a nutí mě, abych mu to startovala. Někdy aspoň souhlasí s tím, že s ní nebude narážet do skřínky, ale zabrzdí před:-)

Dneska byla Dorinka na očkování proti pneumokokové infekci (Prevenar). Zvládla to báječně. Probírala jsem se sestřičkou Jášovo chování, dala mi pár rad a hlavně mě uklidnila, že je v podstatě normální.
Pak jsme se stavili u kamarádky, děti si pohráli, my jsme si popovídaly, prostě pohoda. Zase mě to nabilo energií na pár dní.

Domácí kino

Přivezli jsme si od našich stařičkou promítačku. Je báječná. Spolehlivě zažene Jášu do postele. Dneska dokonce opovrhl večerníčkem a volal z ložnice, kdy už bude promítání.

Dorinka a kaše

Úplně jsem zapomněla zdokumentovat Dorinčinu první kaši. Už dlabe asi týden rýžovou kaši k večeři a fotku jsme zvládli až dneska. Docela jí chutná a těší se na ni, včera dokonce začala vyvádět, jen co jsem řekla, že jdu udělat papání. Už to asi pozná, mrška, co říkám. Má tendenci každé sousto zajídat palečkem, asi se jí tak líp polyká. Kaši má pak naprosto všude, šikulka naše.
Jáša chce kaši samozřejmě taky, tak jsem musela oprášit pískáč a vařím mu ji každý večer. Jsem zvědavá, jak mu to dlouho vydrží.
Dnešní Jášovo večerní převlíkání do pyžámka proběhlo v klidu. Doběhla jsem ho, chlapečka. Vyhlásila jsem soutěž, kdo bude první převlečenej a za každý svlečený nebo oblečený kus oblečení dostal odměnu. To byl, pane, fofr. A bez řečí! Jen nevím, kde budu pořád brát ty odměny:-)

Medový den

Jáša si ráno vymyslel, že by chtěl dort. Tak jsem našla recept na medové řezy a upekli jsme medový dort. Jáša samozřejmě pomáhal.

Recept:
Těsto: 500 g polohrubé mouky
200 g moučkového cukru
70 g másla
2 vejce
3 lžíce medu
1 lžička jedlé sody
marmeláda a ořechy dle potřeby

Náplň: 1/2 l mléka
4 lžíce dětské krupice
120 g moučkového cukru
120 g másla
Do těsta jsem přidala ještě mléko, aby se s ním lépe pracovalo a míchala jsem ho v misce. V receptu ale mléko není, tak myslím, že se mají pláty rozválet na vále. Těsto rozdělíme na 3 díly a upečeme pláty. Krupici a mléko svaříme na kaši, do vychladlé kaše zašlehá me máslo a cukr. Na jednu upečenou placku namažeme marmeládu, přidáme druhý plát, naneseme krém a přiklopíme třetím plátem. Povrch potřeme zbylým krémem a posypeme ořechy nebo grankem.

Tady je výsledek.

Když už jsme byli v tom medování, tak jsme uvařili ještě kuře na medu. Našla jsem doma zbytek libanonského koření, kde byl recept. Bylo výtečné! Libanonské koření jsem koupila kdysi namíchané od Avokáda, ale není to žádná složitost, je tam římský kmín, koriandr, kopr, máta, skořice, česnek, mové koření a muškátový oříšek.

Recept: Kuře rozdělíme na porce, osolíme, posypeme kořením, přidáme cibuli a med a dusíme. Když je maso měkké, přendáme vše do pekáčku, přidáme rozinky a zapečeme se v troubě.

Či či čí

K vytvoření byly použity elementy z freebies http://kubivet.blogspot.com