Protože mají s tatínkem narozeniny skoro nastejně (o 4 dny) tak dostali stejný dárek - lacláče. Hned se do nich převlíkli a chodili v nich celý den. A ještě víc jim to bude slušet, až budou spolu pracovat na jaře venku.
Čekání na narozeninovou oslavu s návštěvou...
Sestřenice Mája a dlouho očekávaný dárek - ryby.
Mája, Rudlík, Dorinka
A konečně taky dort. Vyráběla jsem sama - jedna z mála zkušeností s piškotovým korpusem a pudinkovým krémem a vůbec první zkušenost s marcipánem. Obdivuji všechny cukrářky, co dokážou vykouzlit za nádheru. Můj pokus byl hodně amatérský. Ale dobrý a všechno se snědlo.
A nejlepší hra dětí - v nové skříni. Ticho, klid, oni spokojeni, zavřeni ve skříni. Mája, Jáša, Toník a Rudík
Celý den byl fajn, odpoledne přijela moje sestra s rodinou, babička, dědeček a strejda. Dárků bylo tak akorát, děti docela hodné, tortily s masovou směsí ostré, ale moc dobré.
Tak už jsou tomu našemu klukovi 3 roky. Rychle to uteklo... Když si pomyslím, že bychom neměli Dorinku a měla bych se vrátit do práce a k běžnému životu, tak mě popadá nostalgie.
Vždyť jsme si to skoro vůbec neužili.
Ale jo, užili, zvládli jsme za ty 3 roky plno věcí, vypiplali z malého tvorečka jednoho samostatného, šikovného kluka, který už nepotřebuje jen maminku a tatínka, ale začne objevovat svět. Snad ho v životě potká jen to dobré. A kdyby ne, tak ať se s tím dokáže poprat se ctí.
Hodně štěstí, máme Tě rádi!
Žádné komentáře:
Okomentovat