Před půl dvanáctou jsem nachystala misku a volala kamarádka, jejíž dcerka je stejně stará jako Jáša (tedy asi o 6 hodin starší:-)), že přijdou Jášovi dát dárek. Byli tu skoro do jedné, bylo to fajn, děti si pohráli, ani nechtěli jít pryč. Pak jsme chystali oběd, jedli, uklízeli kuchyň, kojili, přebalovali a tak.
V půl čtvrté jsem si nachystala vajíčka a šlehač a ... přišla Peťka. Neteřinka. S dárkem:-) Byla tu jen chviličku. Po jejím odchodu jsem kojila, přebalovala, uklidňovala Dorinku, stavěla s Jášou boudu pro psa.
Pak jsme odměřili cukr a ... přišel Ivan. Koupil pomazánku, přivezl čerstvé housky, takže jsme večeřeli.
V půl šesté jsem tedy konečně upekla korpus a nachystala krém. Po večerních rituálech jsem dort promazala a ozdobila marcipánem.
Takže všeho všudy jsem s jedním dortem strávila 11 hodin. Ještě, že jsem na té mateřské a mám dost času:-)
Dorinka je teď moc roztomilá. Tím bezzubým úsměvem všechny naprosto odzbrojí. Ivan nechtěl ráno ani odejít do práce, jak byla rozchechtaná. Byla jsem teď několikrát v podvečer pryč a bylo to úžasné, jak mě vítala a jakou měla radost, že mě zase vidí. Je to fakt sluníčko. S Peťulkou si taky okamžitě rozuměla a nebála se.
Žádné komentáře:
Okomentovat